Když dorazí autorské výtisky...

23.07.2016 18:56

Dnes odpoledne jsem se byl zničit na kole (dal jsem čtyřicet kilometrů, což je vzhledem k tomu horku a dusnu poměrně slušné) a teď relaxuju u počítače - a řekl jsem si, že bych mohl přidat nový článek sem na webovky. A ne ledajaký! Včera mě totiž pokousal můj pes (vážně, nekecám :-) ) a řekl mi, ať si tu nehoním triko jen já, že si chce taky užít svých patnáct minut slávy. A já jsem se rozhodl mu (tedy jí, protože je to fenka :-) ) vyhovět. Agi, jak se jmenuje, je totiž neodmyslitelnou součástí mé literární činnosti. Díky tomu, že mě vždycky vytáhne ven, si alespoň pročistím hlavu od psaní - anebo naopak provozuji při procházce sní brainstorming a někdy mě napadají ty nejlepší nápady :-).

Jen něco málo k mé chlupaté společnici. Agi je černá střední kníračka a je jí už úctyhodných dvanáct let - a já doufám, že tu se mnou ještě pár dalších let pobude. I přes svůj věk je stále aktivní, i když ji už občas musím vynášet do schodů, abych jí šetřil nohy. Je milá a veselá, ne moc uštěkaná - prostě ideální pes se vším všudy.

Agi je samozřejmě taky velmi fotogenická, proto mi často coby modelka pózuje v okamžiku, kdy mi přijdou autorské výtisky. Přikládám pár jejích fotek s mými veledíly a doufám, že bude spokojená a už mě kousat nebude :-). Uff...


A začneme z ostra. Znamení rodu (Agi coby šestiletá)


Ztracené město (Agi je stále šest... :-) )


Temnota rodu (Agi sedmiletá)


Srdce Sahary (Agi desetiletá). A vtírnul se nám tam i páníček...


Záře supernovy (Agi ještě jedenáct let)


A jsme ve finiši... Žhavá novinka Kamenní strážci (Agi už dvanáct let)

Zpět

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode