Reportáž z natáčení filmového zpracování Ztraceného města - aprílový článek

01.04.2017 11:17

Jak jsem přesně před rokem oznámil zde na webovkách, můj šest let starý román Ztracené město se dočká filmového zpracování, a to rovnou v hollywoodské produkci. Určitě vás zajímá, jak se celá věc vyvíjí a proto jsem se rozhodl o tom sepsat krátký článek - jako autor knihy jsem totiž v listopadu loňského roku zavítal do Kolumbie, abych byl přítomný natáčení v autentických lokalitách - tedy v Ciudad Perdida alias Burritaca 200 v masivu Sierra Nevada de Santa Marta.

Filmový plakát


Největší dobrodružství v mém dosavadním životě začalo 23. listopadu 2016, kdy letadlo kolumbijských aerolinek GA (Guerilla Alegre) přistálo na ranveji Mezinárodního letiště Carlose Vivese v Santa Martě. Nebyl jsem sám, ale letěla se mnou moje věrná společnice, střední kníračka Agi. Určitě tu nemusím zmiňovat, jaké mě to stálo šílené papírování, navíc si u veterinářky užila vskutku řádné proočkování (no, já vlastně taky - ale ne u veterinářky :-)).

První den jsme trávili v příbřežním městě Santa Marta. Stejně jako na jaře téhož roku, kdy jsem navštívil Stonehenge, jsem byl nadšený, že jsem se ocitl na místě, o němž jsem dříve psal. Ihned jsme se s pesandou vydali do víru města, abychom navštívili místa popsaná ve Ztraceném městě. Zejména se podívat na centrální náměstí, abychom spatřili výškovou budovu, v níž měl kanceláře hlavní záporák knihy, Vincent de la Rosa, no a pak jsme se vydali na Calle 19, kde se měl nacházet bar, v němž vládla tlustá Matylda, a který Jameson, jeden z hlavních hrdinů knihy, velice rád navštěvoval. A také jsme zavítali do Universidad del Magdalena. Zvlášť na pánské záchody, kde se Jamesonovi stala jistá příhoda... Večer jsem (už bez pesandy) zamířil do víru noční zábavy. Vybral jsem si bar, kde se tančila žhavá salsa a využil jsem svých znalostí španělštiny od mých lektorů, pánů Enriqua Iglesias a Wisina. Jen pro představu, vypadalo to asi nějak takhle: "Hola, princesa preciosa. Baila me, seduce me. Viva la luna por ti. Si pudiera ser tu heroe, chica hermosa. Reina de la noche." :-)

Pesanda se coby řádný dobrodruh chystá do kolumbijské džungle


Druhý a třetí den mého pobytu v Kolumbii jsem byl přítomen natáčení filmu. Jak už jsem zmiňoval, unikátem je, že se točí ve skutečných lokalitách. Nemusím psát, že když vrtulník přistál na nejvyšších plošinách Ztraceného města, byl jsem jako u vytržení. A o to víc, když jsem si o něco později mohl potřást rukou s režisérem filmu, J. J. Abramsem, a představitelem Erica Jamesona Rogerse, Chrisem Prattem, kterého jsem si oblíbil díky jeho roli v Jurském světě (svěřím vám drobné tajemství - dodnes jsem si neumyl ruku, na niž se mi podepsal :-)). Pokud by vás zajímalo, kdo se zhostil dalších rolí, tak doktorku Jennifer Donovanovou hraje britská herečka Imogen Poots. Stejně jako v případě Chrise Pratta to byla dle mého skromného názoru od producentů snímku trefa do černého, mám pro ni slabost už od chvíle, co jsem ji viděl v Centurionovi. A... Je to zkrátka kus :-). Role Denise Scotta se pak zhostil Jamie Dornan známý z 50 odstínů šedi (zajímalo by mě, jestli ve filmu budou i nějaké erotické scény...), Alyson Martinézové pak nějaká kolumbijská herečka, která si prý zahrála v pár telenovelách (to byla taková menší úlitba hostitelské zemi). Třešničkou na dortu je Danny Trejo jako velitel guerilly RESM Escóbar de la Rosa. Divili byste se, jak to umí s mačetou :-)! No a taky nesmím zapomenout, že jsem si ve filmu zahrál i já sám! Až uvidíte křičícího kolumbijského dělníka (pro roli mě maskérka natřela krémem na boty, abych vypadal trochu opáleně), kterého něco vtáhne do džungle, tak to je můj štěk :-). No a nakonec i pesanda (stálo mě to pár piv, než jsem J. J přesvědčil). Takže až ve filmu uvidíte jaguára, je to ve skutečnosti ona - jen ji pak digitálně upravili :-).

Zbylé dva dny jsme pak s pesandou strávili na treku ze Ztraceného města do Santa Marty (doprovázel nás domorodý průvodce) a mohli se seznámit s jedinečnou přírodou Sierry Nevady. Také jsme navštívili jednu z kogijských vesnic, kde jsme byli s pesandou zasvěceni do rituálu žvýkání koky. Zbytek cesty byl pak poněkud veselejší...

Zpět k filmu. V současnosti je v postprodukci, pracuje se hlavně na digitálních efektech (a že jich bude hafo). Do kin se dostane v červnu 2018, jak je avizováno na plakátu. Už se nemůžu dočkat :-).

Myslíte si, že si dělám legraci a celé si to vymyslel? Dobře, možná by vás mohlo přesvědčit několik fotografií.


Autor osobně na nejvyšších terasách Ztraceného města.



Pesanda sedí na kamenech v Rio Burritaca, klikatící se Sierrou Nevadou - tudy jsme se museli při treku přebrodit.



Užší část Rio Burritaca s vodopádem - vpravo můžete vidět světoznámé schody vedoucí do Ztraceného města.


Ani fotografie vás nepřesvědčily? Dobře, máte pravdu, skutečně se jedná o aprílový žert. A kdeže byly vyfoceny?

Fotografie č. 1 - Zřícenina hradu Lichnice u Třemošnice

Fotografie č. 2 - Doubrava mezi Pařížovem a Třemošnicí

Fotografie č. 3 - Úžasné údolí Doubravy mezi Bílkem a Chotěboří

Doufám, že jsem vás pobavil a nalákal na letní toulky po naší krásné české vlasti a... přeji krásného apríla :-)!

Zpět

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode