Santorini - Stará Théra

18.06.2016 11:00

Jak jsem před časem přislíbil, je tu jeden z tematických článků věnujících se archeologii. Jako první z místa, které jsem viděl na vlastní oči, z naleziště známém jako Stará Théra, které se nachází na nejkrásnějším ostrově Kykladského souostroví a vlastně celého Řecka, na úchvatném Santorini.

Přiznám se, že nejsem plážový povaleč - vlastně jsem tak trochu obdivoval zrudlé turisty kdovíodkud, které jsem dennodenně vídal ležet u bazénu ve svém hotelu. Panebože, říkal jsem si, vždyť takhle můžou ležet i doma - není to hřích, když mají za humny taková úžasná místa, jako jsou městečka Fira a Oia, černý sopečný ostrov Nea Kaimeni, vypadající jako halda uhlí čekající na to, až ji někdo uklidí do sklepa, anebo nesčetná archeologická naleziště? Ale co, každému dle jeho chuti - já jsem poznával. To byl můj primární cíl. A vždycky je.

Tou nejdůležitější položkou v mém itineráři byla návštěva nějakého santorinského archeologického naleziště. Číslo jedna bylo samozřejmě Akrotiri - pozůstatek takzvané minojské civilizace, známé zejména z ostrova Kréta, kterou před třemi a půl tisíci lety zničil výbuch místní sopky (někteří věří, že právě na Santorini ležela bájná Atlantida a tato katastrofa odráží legendu o jejím zániku). Bohužel pro mě bylo Akrotiri tehdy ještě uzavřené, takže mi zbývala jen druhá možnost - ovšem neméně zajímavá. Stará Théra, pozůstatek dórského města umístěného vysoko na hoře Mesa Vouno tyčící se více než tři sta padesát metrů nad hladinu Egejského moře.

Nyní pár suchých informací. Stará Théra vznikla někdy ve dvanáctém století před naším letopočtem a dle legendy byla založena jistým králem Therasem, po němž nakonec nedostala jméno jen ona, ale i celý ostrov (Santorini se také říká Thera). Důvod, proč bylo město vystaveno vysoko nad mořem, je víc než jen prozaický: strategie. Z města se nabízel úžasný rozhled široko daleko, takže by byl případný nepřítel brzy spatřen, a také se dalo velice účinně bránit. Ekvivalent můžeme hledat ve středověkých hradech.

Významnými součástmi samotného města byla nekropole v oblasti sedla Sellada a dva přístavy, jeden z nich se nacházel v místech dnešního letoviska Kamari. Théra byla složena z několika částí. Nejdůležitější z nich byla agora (shromaždiště, obdoba náměstí), kolem níž byly vystavěny veřejné budovy, mimo jiné se poblíž nacházela i stoa (jedná se o jakousi kolonádu lemovanou sloupy). Další součástí antického města bylo divadlo, které dokázalo pojmout přes tisíc diváků, čtvrť pro vysoce postavené obyvatele a posvátný okrsek nacházející se na skalním ostrohu čnícím vysoko nad moře. Hlavním stavebním materiálem všech budov ve městě byl vápenec, který se těžil v lomech na ostrově.

Stará Théra nejvíce prosperovala ve třetím století před Kristem, kdy se stala egyptskou državou (v zemi faraonů tehdy vládla Ptolemaiovská dynastie, která měla co dočinění s Řeckem, protože její zakladatel, Ptolemaios I. Sotér, byl ve svém mládí jedním z nejbližších lidí Alexandra Velikého), a v jejím přístavu kotvila velká námořní flotila.

Není vůbec legrace se k archeologickému nalezišti dostat - tedy pokud jste ubytováni v letovisku Perissa stejně jako jsem byl i já. Z druhé strany, z Kamari, totiž vede nahoru betonová silnička. Každopádně to by nebylo žádné dobrodružství... :-) Jenom pro představu: Mesa Vouno se zařezává hluboko do moře a jeho vrchol ční do výše více než tří set metrů nad mořem. Hora postupně klesá do sedla Sellada, které je cca dvě stě metrů nad mořem a odtud stoupá na nejvyšší horu Santorini, Profitis Illias, která má přes pět set metrů (na jeho vrcholu leží klášter).

Pokud jsem se chtěl tedy dostat ke Staré Théře, nejdříve mě čekal výstup do sedla Sellada - ten jsem si vyzkoušel nanečisto pár dní před tím, než jsem navštívil samotné archeologické naleziště. Dole se nacházejí ukazatele, takže cestu nemůžete minout. Je úzká a kamenitá a chvílemi pode mnou zejí nepříjemné srázy, takže to chce dobrou obuv (i když jsem při svém prvním výstupu potkal nějakou "turistku", která to tam sbíhala ve vietnamkách :-) ).

Nyní přikládám popis svých tehdejších dojmů z návštěvy archeolgického naleziště (ne že bych si psal nějaký deníček, ale prostě jsem je chtěl po návratu do ČR zachytit :-) ).

"Vstávám brzy ráno, kolem sedmé, nasnídám se a vyrážím za dalším velkým dobrodružstvím. Je ještě vcelku chladno, sluníčko teprve vychází. Obejdu studio k sedlu a pak po pěšině, kterou jsem už několikrát použil, kráčím vzhůru. Tentokrát mám už nohy jistější, ale brzy mi docházejí síly, a to i přesto, že jsem v sedle prakticky ve stínu a je chladno. Chvilku odpočívám, pak si dodám odvahy a kráčím dál. Brzy se dostanu do místa, kam jsem v pondělí vyšplhal nejvýš. Cesta se začíná vléct, přijde mi, že je nekonečná, leje ze mě jako z konve a mám žízeň. Neumím si představit, že bych tam lezl v poledne v plném žáru. Brzy přicházím k místu, kde je podle popisku hřbitov starověké Théry. Když konečně vylezu nahoru, ocitnu se na kruhovém parkovišti. Stojí tu tak dvě tři auta a nějaká dodávka, která je teď zavřená a kde se prodává občerstvení. Na ostrůvku uprostřed parkoviště se nachází deska, která znázorňuje mapu Théry. Dolů klesá silnička ke Kamari. A směrem na Mesa Vouno pokračuje betonová cesta, která končí vstupní budovou archeologického naleziště.

Obracím se směrem k němu a jdu na to. Po (ne)zaplacení vstupného (byla neděle a tak bylo zdarma) mažu nahoru. Mají to tu pěkně udělané, budova je nová, je tu dokonce posezení pro turisty. Přicházím na schody a pokračuju vzhůru.

Po výstupu se nejdříve dostanu ke zbytkům raně křesťanského kostela z byzantské éry. Z Mesa Vouno je nádherný výhled na Kamari a na letiště. Jsem dost vysoko, moře je ozářené ranním sluncem... Úchvatné. Po pěšině stoupám do hlavní části města, které se nachází všude kolem mě. Jsem jako v extázi. Občas si přečtu informační tabule, občas něco vyfotím - míjím agoru, stou, divadlo... Pomalu přicházím až k nejzazší části, která se nachází na ostrohu Mesa Vouno vysoko nad mořem a má příznačný název "Terasa tancování" (úplně jsem tam viděl ty kněžky vzývající dávné bohy). Je tu také množství svatyní (mimo jiné zbytky Apollonova chrámu) a hlavně úžasný výhled na Perissu. Vracím se druhou stranou a občas mám problémy s orientací, protože město je fakt velké. Dostanu se opět do centra, projdu úzkou uličkou na cestu, kterou jsem přišel, a pomalu se vracím. Naštěstí - do města se totiž hrne horda Japonců. Byl jsem tam právě včas, v okamžiku, kdy tam bylo jenom pár lidí. Pak už bych si to tak neužil. Prokličkoval jsem mezi nimi, ještě jsem se na chvíli zastavil dole ve správní budově, vrátil jsem se do sedla a začal jsem klesat do Perissy. Začalo být vedro, občas jsem minul několik lidí, kteří sotva lezli (nedivil jsem se jim, už ráno jsem měl co dělat) - čím víc jsem se blížil dolů, tím víc jich přibývalo."

Toť ukázka z mého "santorinského deníčku". A teď pár fotografií :-):

Napravo Mesa Vouno, na levo Profitis Illias, nejvyšší hora Santorini (foceno ze hřbetu Gavrilos, kde se mimo jiné nachází spousta větrných mlýnů)


A ještě jednou Mesa Vouno, tentokrát foceno z plážové promenády v Perisse


Tak takhle to vypadá cestou do sedla Sellada - fantastické výhledy na moře a na Perissu


Nicméně cesta fakt není místy jednoduchá a člověk si musí dát pozor, aby se nevydal na nějaký fatální držkopád


Vysoko v sedle brzy ráno (den D)


Vrcholová fotografie :-)


Ze sedla se nabízejí spektakulární výhledy na moře (v pravém dolním rohu silnička klikatící se do letoviska Kamari)


Probouzející se Kamari


"Temenos of Artemidorus" - reliéfy na památníku admirála ptolemaiovského loďstva


Cestou k agoře...


Stoa (všimněte si zbytků sloupů)


Pozůstatky antického divadla


Ostroh Mesa Vouno - posvátný okrsek a "Terasa tancování"


Pohled na naleziště směrem k hoře Profitis Illias (na jejím vrcholu je dobře vidět místní klášter)


Svatyně egyptských bohů


Hlavní část města


Ztracen v uličkách :-)...


Kompletní pohled na ruiny města směrem k ostrohu


Shrňme to: návštěva Staré Théry pro mě byla obrovským zážitkem a já doufám, že se jednou na místo (a na samotné Santorini) ještě někdy vrátím.


Zpět

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode