Místa, co si pamatují se představují
25.10.2024 18:16
Sborník historicko-hororových povídek "Místa, co si pamatují" se objeví na trhu již za pár dní, a tak je nejvyšší čas představit jednotlivé povídky.
Povídka #1 – Mrtvé zahrady
O čem to je?
Píše se rok 1381. Baron William de Hornet je společně se svými muži vyslán potlačit lokální rolnickou vzpouru. Ocitá se v malé yorkshirské vesničce Brompton, která je již nějakou dobu sužována zvláštními mlhami, jež přinášejí zlé věci… Hlasy. Zvláštní bytosti. A smrt. Zdá se, že zřídlem těchto podivných jevů je oblast, kterou místní nazývají Mrtvé zahrady.
Když se uprostřed noci ztratí jeden muž z jeho družiny, musí se William de Hornet vydat po jeho stopách. Střetnout se s duchy Mrtvých zahrad i s temnou a pohnutou minulostí svého rodu…
Zajímavosti:
Mrtvé zahrady jsem napsal v roce 2006 jako mou druhou povídku, s její okleštěnou verzí jsem se účastnil 7. kola soutěže Povídka roku 2006, ale neuspěl jsem. Její přepracovaná verze se minulý rok objevila v žánrovém časopise XB-1, nyní se s ní můžete setkat i na stránkách sbírky "Místa, co si pamatují". A ještě perlička na závěr, povídce jsem dal název podle jedné z mých oblíbených skladeb od Nightwish: Dead Gardens (tedy Mrtvé zahrady) z alba Once (2004).
Povídka #2 – Ostrov
O čem to je?
Manželka Williama de Horneta umírá na záhadnou nemoc. Aby ji vyléčil, vydává se s několika společníky na tajemný Dubový ostrov, děsivé místo s temnou historii. Před třiceti lety tam stával klášter benediktinek, ale pak jedné noci za záhadných okolností vyhořel. Dodnes se šeptá, že jeptišky začaly obcovat s démony a že si sám ďábel přišel pro jejich duše... William se musí na tom prokletém místě vypořádat s nepokojnými přízraky a zároveň se dozvídá hrůznou pravdu o minulosti své ženy, pravdu, která měla zůstat skryta...
Zajímavosti:
Povídka Ostrov měla asi ten nejdivočejší osud ze všech. V roce 2007 jsem ji napsal jako pokračování Mrtvých zahrad. Následně jsem ji oblékl do fantasy hávu a účastnil se s ní literární soutěže Cena Karla Čapka, kde v ročníku 2009 obsadila 14. místo v kategorii povídka. Nezůstala však nepovšimnuta a o rok později se objevila v průřezovém sborníku Kočas 2010 (vydaly ho Straky na vrbě). Pro sbírku „Místa, co si pamatují“ jsem povídku přepracoval a opět uvedl do původní podoby, tzn. jako pokračování Mrtvých zahrad, odehrávající se v Anglii na sklonku 14. století.
Povídka #3 – Rašeliniště
O čem to je?
Baron William de Hornet je požádán samotným anglickým králem Richardem II., aby v jeho jménu vedl boj se silami temnot a s nadpřirozenem. Společně s českým páterem Bořkem z Vilemína přijíždí do městečka Wilmslow, které prý obcházejí nemrtví. Jedná se o lidi z dávnověku, kteří nalezli svou smrt v nedalekém rašeliništi Lindow Moss, jemuž se místní obloukem vyhýbají. Šeptá se, že nemrtvé zpátky k životu povolal temný čaroděj, nekromant. William se musí utkat s lidmi, povstávajícími z bažin, a zastavit jejich pána dřív, než bude pozdě, protože svými činy může ohrozit jednotu už tak nestabilní Anglie...
Zajímavosti:
Mým záměrem bylo nejprve vydat v rámci „Míst, co si pamatují“ pouze obě starší povídky – Mrtvé zahrady a Ostrov –, a to v novém kabátku. Pak mě ale napadlo, že by to chtělo nějakou přidanou hodnotu, a tak jsem se rozhodl, že se po sedmnácti letech vrátím k postavě Williama de Horneta a jednu povídku připíšu. No, nakonec to byly povídky dvě. Proč? Protože jsem toho v posledních letech hodně načetl o historii, archeologii, záhadách a tajemnu, takže námětů bylo hafo, navíc mě lákají (a vždycky lákaly) i reálie středověké Anglie. Také mě napadlo, jak bych mohl Williamovy osudy lépe rozvinout, a musím přiznat, že mě to docela nadchlo a s chutí jsem se pustil do práce (obě nové povídky nakonec celkem nabobtnaly, protože bylo prostě co psát). Fakt to byla brutální jízda, kterou jsem si hodně užíval.
Rozdíl oproti původním povídkám je jednak ve větším důrazu na historické reálie, a jednak v tom, že tajemné lokace popsané jak v Rašeliništi, tak i v navazující Vlčí jámě skutečně existují. Pro Rašeliniště byly inspirací bažiny Lindow Moss, v jejichž útrobách byly při těžbě rašeliny v osmdesátých letech minulého století nalezeny mumifikované lidské pozůstatky. Nejznámějším z nich je Lindow Man, který byl do rašeliniště uložen v době železné a nejspíše se jednalo o rituální oběť bohům. Rok před ním byly objeveny ještě kusy ženského těla, jež je známé jako Lindow Woman.
Povídka #4 – Vlčí jáma
O čem to je?
Anglický Suffolk sevřela krutá zima a lesy strach, protože se vyhladovělé vlčí smečky odvažují i do tamních vesnic, kde zabíjejí hospodářská zvířata a troufnou si i na lidi. Obyvatelé Woolpitu se tedy uchylují ke staré tradici – stejně jako jejich předci před staletími začnou kopat jámy na chytání vlků. Jednoho dne do nich ale polapí i něco jiného – dvojice dětí s neobvyklou zelenou pokožkou.
Baron William de Hornet, páter Bořek z Vilemína a jejich druzi jsou povoláni, aby podivný případ zelených dětí z Woolpitu prošetřili. Indicie k jejich původu vedou do tamních křídových dolů, kde v potu tváře a věčné temnotě pracují velšští horníci. A odtud někam mnohem, mnohem dál, možná až do Tír na nÓg, Jiného světa z irských legend. Jaké děsivé tajemství podivné zelené děti skrývají? Jedná se snad o Aes sídhe, víly či elfy? William brzy zjišťuje, že děti nejsou to jediné, co z Jiného světa přišlo. Je to i rozpínavé zlo, které dokáže vše pohltit a pokřivit. Podaří se ho Williamovi zastavit dřív, než bude pozdě?
Zajímavosti:
Příběh Vlčí jámy byl inspirován skutečnými událostmi. Ve 12. století, za vlády krále Štěpána, byla poblíž vesnice Woolpit v Suffolku nalezena dvojice podivných dětí se zelenou kůží. Neuměly anglicky a odmítaly jíst obyčejnou stravu, jediné, co pozřely, byly zelené fazolky. Když se naučily anglicky, vypověděly, že pocházejí z tajemné Země svatého Martina, kde prý nikdy nesvítí slunce a vládne tam pološero. Tento podivný příběh, který dodnes vrtá hlavou mnohým záhadologům, zaznamenali tehdejší kronikáři William z Newburghu a Ralph z Coggeshallu.
Dalším zdrojem inspirace pro příběh Vlčí jámy pak byla bestie z Gévaudanu, podivná šelma, která terorizovala Francii v druhé polovině osmnáctého století.
Povídková sbírka „Místa, co si pamatují“ vychází stylově, na letošní Halloween, a k mání bude na Palmknihách a u ostatních distributorů e-booků! Tak šup s ní do čteček a tabletů!